Mrkněte, jak se dělá počítačová magie. Animátoři z Industrial Light & Magic začínali ve skladišti

22. 9. 2017 3 245×38 světlý/tmavý vzhled

V polovině sedmdesátých let hledal mladý režisér ve filmovém studiu 20th Century Fox trikaře pro svůj nový film, který měl obsahovat efekty, jaké svět dosud neviděl. Štěstí mu ale nepřálo – příslušné oddělení už tou dobou vůbec nefungovalo. Režisér proto vyrukoval s odvážným plánem: dal dohromady skupinu vysokoškolských studentů, umělců a techniků a poslal je do kalifornského skladiště, aby pracovali na jeho snímku.

Od modelů k digitálním efektům

Pokud vám takový nápad připadá jako zaručený recept na katastrofu, nemohli byste se mýlit víc. Film, který v těchto improvizovaných podmínkách vznikl, odstartoval třetí nejvýdělečnější sérii v dějinách lidstva a svým tvůrcům zajistil nehynoucí proslulost. Onen mladý režisér se jmenoval George Lucas   a nově založenou divizi své společnosti Lucasfilm nazval Industrial Light & Magic. Jejich prvním společným projektem pak byla samozřejmě čtvrtá epizoda legendárních Star Wars, Nová naděje 88 %.

Tehdejší triky samozřejmě vznikaly převážně chytrým využíváním miniatur, techniky zvané rotoskopie (překreslování filmového pásu snímek po snímku) a dalšími originálními metodami. Dokonce i ikonické žluté titulky byly skutečně natočeny na filmový pás! Už v Nové naději se ale objevila i progresivní počítačová animace. Během scény, ve které se Rebelové chystají k útoku na Hvězdu smrti, přehrává velení pilotům několikasekundovou vizualizaci bitevního plánu.

Podruhé do předaleké galaxie

Od té doby samozřejmě počítače prošly zásadním vývojem. Už o patnáct let později oživil Lucasův kamarád Steven Spielberg   pomocí digitálních triků dinosaury v Jurském parku 85 % a v roce 1995 se v kinech objevil vůbec první film kompletně vytvořený pomocí trojrozměrných CGI (počítačem generovaných snímků), Příběh hraček 85 %.

V Industrial Light & Magic nový trend samozřejmě nezaspali. Když se na přelomu tisíciletí začala točit prequelová trilogie Star Wars, dokreslili do ní animátoři nejen vesmírné lodě či exotická prostředí vzdálených planet, ale i davy mimozemšťanů a bitevních droidů. Přestože se v oné době jednalo o revoluční počin, George Lucas se nevyhnul kritice fanoušků, kterým se stýskalo po praktických efektech a propracovaných miniaturách.

Pravdou je, že vizuální stránka prvních tří epizod stárne až překvapivě rychle a pokud se na kdysi technicky přelomové filmy podíváte dnes kritickým okem zkušenějšího diváka, snadno iluzi předaleké galaxie prokouknete. I proto se režisér předloňského sedmého pokračování 77 %, J. J. Abrams  , rozhodl opět povolat do práce maskéry a konstruktéry.

Prokletí piráti i virtuální města

Industrial Light & Magic mezitím opět dostála svému jménu, když propůjčila kouzla nejslavnějšímu čaroději současnosti ve filmových adaptacích populární série Harry Potter.Prokletí Černé perly 83 % z roku 2003 zase animátoři rozpohybovali prokleté piráty a na vlně popularity kapitána Jacka Sparrowa se svezli i ve třech následujících pokračováních, než je pro blížící se Salazarovu pomstu 72 % nahradila spolupráce několika menších konkurenčních tvůrců.

V roce 2005 se společnost přestěhovala do San Francisca na západním pobřeží Spojených států a o několik let později vybudovala futuristický virtuální model tohoto města pro potřeby snímku Star Trek: Do temnoty 81 %. Tvůrci si se svým úkolem pohráli a dali dohromady svěží, funkční a moderně působící vizi, jen aby do pracně sestavených budov nechali skrz trosky věznice Alcatraz vrazit obří vesmírnou loď.

Tou dobou už ale pokročilé CGI poptávali i producenti komiksových filmů o superhrdinech. Počítačoví mágové tak vytvořili pro velkofilm Avengers 83 % další město, tentokrát současný New York. Protože je ale ďábel v detailech, nevynechali ani takřka nepostřehnutelné drobnosti typu odrazu světla v Hulkových očích.

Stvořitelé počítačového života

Právě realistické zobrazení živých lidí a jim podobných bytostí je přitom vzhledem k vysoké citlivosti diváků na sebemenší nesrovnalosti v obličejích jednou z přetrvávajících výzev v oboru. Animátoři se ale ani takového úkolu nezaleknou: Arnolda Schwarzeneggera   omladili už pro film Terminator Salvation 66 % a potom znovu pro volně navazující Genysis. V loňském příběhu ze světa Star Wars, Rogue One 79 %, zase přivedli na plátno léta mrtvého Petera Cushinga a jeho ikonickou postavu Velkého moffa Tarkina.

Návratu prvního Avengera 78 % se pak kromě obřích létajících letadlových lodí postarali třeba o překvapivý zvrat, když se tvář postarší představitelky S.H.I.E.L.Du v okamžiku změní v obličej Scarlett Johansson  . Lidé z Industrial Light & Magic ale seskládali i robotické organismy transformerů z filmů Michaela Baye  . Jeden snímek obřího, mimořádně komplexního Devastatora z druhého dílu série se renderoval těžko uvěřitelných 72 hodin. Připomínám, že na jedinou sekundu videa potřebujete zpravidla přinejmenším 24 takových obrázků.

Filmoví diváci se často proti počítačově generovaným efektům vymezují, ale digitální magie je ve skutečnosti už svébytným uměním se vším všudy. Její nadužívání může opravdu snímkům spíše uškodit a s tím, jak roste výkon výpočetní techniky, také hrozí, že i laičtí fanoušci postupem času iluzi ve starších filmech prohlédnou. Kvalitně zpracované triky ale i od reality leckdy nerozliší ani trénované oko a tvůrcům umožňují dostat na plátno příběhy kdysi považované za nezobrazitelné.

A to je výhoda, jakou snad umí každý filmový fanoušek ocenit.

⟰ Napiš nám svůj názor do diskuze ⟰
Přidej svůj názor