Planeta opic: Jak vlastně započala válka mezi člověkem a lidoopy

10. 11. 847×14

Během několika dní dorazí na DVD a Blu-ray letošní Válka o planetu opic 76 %. Události, které můžeme v novém filmu sledovat, navazují na příběhy Zrození 82 % a Úsvitu planety opic 74 % a točí se okolo superinteligentního šimpanze Caesara, který ovládá lidskou řeč a vede lidoopy takřka liduprázdným světem postkatastrofické budoucnosti ke (snad) světlejším zítřkům. Jak ale celý příběh vlastně začal?

Na počátku byla francouzská sci-fi

Příběh Země, ovládané našimi nejbližšími příbuznými na stromu života, se ale začal psát ještě mnohem dřív, než s premiérou Zrození v roce 2011. Doslova, protože jej na papír přenesl francouzský spisovatel Pierre Boulle  . Ten strávil část svého života v Malajsii, takže měl s lidoopy bezprostřední zkušenost, zatímco zážitky z dob své účasti v protinacistickém odboji zúročil v dalším slavném zfilmovaném románu Most přes řeku Kwai 86 %.

Kniha Planeta opic vypráví příběh vesmírných cestovatelů ze země, kteří navštíví svět obíhající kolem vzdálené hvězdy Betelgeuse ze souhvězdí Oriona. Tam potkávají zdivočelé lidstvo zvířecích způsobů, které je civilizovanými gorilami, orangutany a šimpanzy loveno, chováno v zoo a používáno k vědeckým pokusům. Lidoopi kouří tabák, nosí oblečení a své lovecké trofeje zvěčňují fotoaparátem.

Postupem času zjišťují návštěvníci, že i na Betelgeuse původně vládli lidé – zotročili však své příbuzné a udělali si z nich sluhy. Zatímco ale tento útlak vedl k rozvoji mozkových schopností u lidoopů, člověk postupem času vlivem své lenosti intelektuálně upadal. Šimpanzi se záhy naučili mluvit, zorganizovali odpor a vyhnali své pány z měst.

Otřesení cestovatelé kosmem se po tomto děsivém zážitku vracejí zpět na Zemi. Vlivem dilatace času, nevyhnutelné při mezihvězdném cestování, však k naší modré planetě dospívají až po mnoha staletích od svého odletu. Paříž se sice na první pohled příliš nezměnila – pořád v ní stojí kupříkladu Eiffelova věž – ale když vesmírná loď konečně přistane, přijede ji přivítat gorilí důstojník v džípu.

Od zničené Sochy svobody k animovanému seriálu

Kniha poprvé vyšla už v roce 1963 a své první filmové adaptace se dočkala již o pět let později 85 %. Režíroval ji Američan Franklin J. Schaffner   a její příběh sice sleduje v základních bodech děj své předlohy, v mnoha ohledech se od ní ale liší. Lidská výprava se například ve snímku domnívá, že dospěla ke vzdálené planetě, ale v samotném závěru nachází na povrchu opičího světa trosky Sochy Svobody. V této alternativní verzi se lidstvo samo zničilo nukleární válkou a jeho zbytky se propadly do hlubin barbarství.

Ve své době Planeta opic mezi diváky zabodovala mimo jiné mimořádně zdařilým využitím prostetického makeupu. Tato triková technika staví fantaskní tváře či končetiny ze silikonu nebo třeba latexu na základě těla skutečných herců, jde tedy v zásadě o mimořádně realistické masky přizpůsobené proporcím osoby, která je bude nosit. Snímek uspěl komerčně i mezi kritiky a databázi IMDB si dodnes drží hezkých osm bodů z deseti.

Mnoholičný lektvar: 10 herců, kteří mohli ztvárnit vaše oblíbené postavy ze světa Harrryho Pottera

Nevyhnutelně proto přišla pokračování, dokonce hned čtyři. V letech 1970–1973 mohli diváci zhlédnout postupně snímky Do nitra planety opic 55 %, Útěk z planety opic 50 %, Dobytí planety opic 42 % a Bitva o planetu opic 38 %. Zatímco čeští příznivci filmu z databáze ČSFD považují sérii za neustále kvalitativně upadající, těm zahraničním se ještě i třetí Útěk vcelku líbil. Přesto nebylo možné značku ždímat neustále a v následujících desetiletích se příběhy z opičí planety přesunuly do méně populárních žánrů seriálu (a to i animovaného) a televizního filmu.

To radši skočím z okna!

O průlom se pokusil až oblíbený režisér Tim Burton   v roce 2001. Natočil remake úplně prvního snímku pod shodným názvem Planeta opic 58 % a představil v něm novou lidskou posádku z kosmu, která se musí postavit gorilímu generálovi. Scénáristé tentokrát cesty časem vysvětlili elektromagnetickou bouří a vznik lidoopí inteligence souvisel s pokusy na vesmírné stanici Oberon. Burton zachoval i šokující konec původního filmu, kdy hlavní hrdina zjišťuje, že byl celou dobu na zemi.

Před vydáním spustili tvůrci masivní marketingovou kampaň, jejíž součástí byl geocaching, hračky nebo třeba i komiks s doprovodným příběhem. Snad i díky ní se jednalo o komerční úspěch, přestože se celkově fanouškům série nový film příliš nelíbil. Jeho hodnocení se pohyboval v průměrných až podprůměrných číslech a Planeta opic získala dokonce slavnou anticenu Zlatá malina za nejhorší remake a ještě dvě další pro své herce. Režisér se ohledně případného pokračováním vyjádřil lakonicky: „To bych raději vyskočil z okna.“

Z Gluma Caesarem

Světlejší zítřky se nakonec před fanoušky objevily až v roce 2011, kdy se Rupert Wyatt   rozhodl o úplný reboot, Zrození planety opic. Vesmírné cestování ze scénáře úplně zmizelo a do centra pozornosti se místo něj dostal lék na Alzheimerovu chorobu. Ten totiž pokusnému šimpanzovi Caesarovi navýšil intelekt natolik, že mu umožnil nejen pracovat se složitými nástroji, ale postupem času i naučit se lidské řeči.

Postaveno pro film. 10 nejúžasnějších projektů, které vznikly kvůli natáčení

Šlo vůbec o první film, ve kterém vznikly všechny opice moderní technologií motion capture, tedy převodem pohybů lidských herců na digitální 3D modely zvířat. Roli Caesara proto ztvárnil legendární Andy Serkis  , který už dříve stejným způsobem vdechl život postavě Gluma z trilogie Pán prstenů. Duchovním otcem budoucího vůdce lidoopů se pak stala postava Willa Rodmana, kterou si zahrál James Franco  .

V závěru snímku jsme se dozvěděli, že substance zvyšující rozumové schopnosti u šimpanzů, orangutanů či goril nepůsobí na člověka úplně stejně. Vznikne nebezpečný virus, který vyhladí značnou část našeho druhu z povrchu Země a zatímco se lidoopi stáhli do lesů, poslední lidé se snaží přežít ve zbídačených troskách vlastní civilizace.

Kdo povládne modré planetě?

V tomto okamžiku na Zrození navazuje druhý díl, Úsvit planety opic. Caesar v něm žije se svým kmenem poblíž toho, co zbylo ze San Francisca a lidoopi už si osvojili umění stavět chýše, jezdit na koních nebo vyrábět luky. Znenadání se ale dostávají do konfliktu se sousední lidskou komunitou, trpící nedostatkem elektřiny. Obě strany se zpočátku snaží nalézt mírové řešení, ale ne všichni zúčastnění mají dostatek dobré vůle a konflikt nakonec neodvratně vypuká.

Ava na Tinderu i Jokerova vizitka. 10 skvělých reklamních kampaní populárních snímků

Právě boj mezi lidmi a lidoopy je pak tématem letošního třetího snímku rebootované série, nazvaného příhodně Válka o planetu opic. Caesar se v něm musí postavit železné pěsti postavy známé jednoduše jako Plukovník, která chce konkurenčnímu živočišnému druhu připomenout, kdo je na Zemi pánem tvorstva. Lidé se možná potácejí na pokraji vyhynutí, stále však ještě mají technologickou převahu.

Režie se ujal Matt Reeves  , svou roli si zopakoval Andy Serkis a v roli Caesarova protivníka jsme viděli Woodyho Harrelsona  . O soundtrack se postaral Michael Giacchino  .

⟰ Napiš nám svůj názor do diskuze ⟰
Zobrazit diskuzi  (1 komentář)  
⟰ Dej možnost kamarádům reagovat na tvůj komentář