Ďáblův advokát: Svět zítřka předběhl svoji dobu a je velká škoda, že v kinech propadl

10. 10. 2018 Aleš 6 889×1167 světlý/tmavý vzhled

Těžko v Hollywoodu narazíte na takový neúspěch, který zažil snímek Svět zítřka 68 % v roce 2004. Film stál prý až 70 milionů dolarů a zahrála si v něm řada známých herců. Hlavní roli ztvárnil Jude Law   a po jeho boku se objevili třeba Gwyneth Paltrow  , Michael Gambon   či Angelina Jolie  . Přesto jste o Světě zítřka možná ani nikdy neslyšeli a vydělal jen necelých 60 milionů, takže skončil hluboko v červených číslech.

Jak se to mohlo stát? Pokud hádáte, že prostě nešlo o moc dobrý film, shodnete se s relativně velkou částí tehdejších filmových fandů. Na ČSFD totiž Svět zítřka obdržel relativně slabých 68 % a divácká skóre ze zahraničí jsou ještě horší. IMDB ukazuje jen 6,1 bodů z deseti a Rotten Tomatoes dokonce pouhých 46 % pozitivních reakcí s průměrnou známkou 2,6 bodů z pěti.

Ďáblův advokát: Proč třetí Raimiho Spider Man není tak špatný, jak si mnozí myslí

Případ uzavřen, snímek byl prostě a jednoduše propadák a zaslouží si být zapomenut filmovou historií… nebo ne?

Rozhodně ne, pokud se ptáte nás. V tomto konkrétním případě se vzácně shodneme více s kritiky (71 % pozitivních recenzí) než s většinovým publikem a budeme vám do posledního dechu tvrdit, že se Svět zítřka skvělý a jednoduše přišel do kin příliš brzy. A protože samozřejmě máte každé právo být skeptičtí, zkusíme vám vysvětlit, proč si to myslíme.

A nemůžeme začít jinak, než slonem v místnosti. Svět zítřka vypadá úplně jinak, než kterýkoli blockbuster, který jste v posledních letech viděli. Děj filmu je totiž zasazen do roku 1939 – respektive do jeho retrofuturistické verze. To znamená, že se můžete těšit na obří roboty, drony mávající křídly či zbraně vystřelující paprsky.

Tvůrci se inspirovali řadou komiksů z jejich zlaté éry a ve filmu se tak objeví například letadla schopná cestovat pod vodou, miniaturní sloni nebo létající letadlová loď, která předstihla filmovou verzi hellicarrieru z Avengers 83 % o osm let – mimochodem jí shodou okolností také šéfuje jednooká osoba.

Sci-fi minulost přivedli tvůrci k životu skrze CGI, ke kterému zub času pochopitelně nebyl nijak zvlášť milosrdný. Přesto třeba pochod gigantických ocelových robotů centrem New Yorku dodnes vypadá působivě, mimo jiné i díky stylizaci do vybledlých, místy takřka až černobílých odstínů.

Harry Potter: 7 vystřižených scén, které mohly filmovou sérii obohatit

A u efektů ještě na chvíli zůstaneme, protože film přišel ještě s jedním, který předběhl svou dobu. Pamatujete ještě, jaké ohlasy způsobil digitální moff Tarkin v předloňském Star Wars filmu Rogue One 78 %? Tak si představte, že Svět zítřka trikovou magií oživil herce Laurence Oliviera   pro roli hlavního záporáka už v roce 2004!

Srdcem každého filmu je ale příběh a ten už nemůžeme jenom nekriticky chválit. Po perfektním atmosférickém a akčním začátku se totiž jeho tempo rozvolní a už se mu nikdy nepodaří tak úplně nabrat druhý dech. To ale rozhodně neznamená, že byste se při sledování nějak nudili.

Podíváte se totiž na spoustu zajímavých míst: do hlubin oceánu, které střeží roboti, do nitra Himalájí, kde zůstanou hrdinové uvězněni ve starém dole nebo dovnitř rakety, kterou občas prolétávají obří utržené meče. Slavný zesnulý kritik Roger Ebert si při sledování vzpomněl na Dobyvatele ztracené archy 90 % a to samozřejmě není náhoda. Filmaři si brali zcela otevřeně v dobrodružstvích Indiana Jonese inspiraci a třeba scénami cestování letadly nad mapou světa slavné Spielbergovy   filmy přímo citují.

No a nakonec musíme zmínit ještě soundtrack. Jeho ústřední motivy si totiž zaručeně zapamatujete a budou vám ještě i po letech automaticky znít v hlavě, jakmile uvidíte nějaký plakát či obrázek z filmu. To se rozhodně nepovede každému snímku a tak musíme i v této oblasti Svět zítřka náležitě ocenit.

Recyklované rekvizity: 7 snímků, které si půjčovaly zbraně, auta či kostýmy od svých předchůdců

I tak je nám jasné, že film prostě ne každému sedne. Sami za sebe ale musíme uznat, že nám entuziasmus tvůrců přijde hodně nakažlivý. Je až k neuvěření, že režisér Kerry Conran   svou originální vizi zpočátku realizoval sám a v roce 1998 na starém počítači od Applu konečně dodělal šestiminutový minifilm, který dal Světu zítřka vzniknout. Se svým bratrem a několika dalšími na krátkém videu pracovali prý skoro sedm let.

Jejich přístup byl přitom ve své době revoluční a teprve o celé roky později byly do plně digitálního prostředí znovu zasazeni živí herci ve filmech jako 300 78 % nebo Avatar 82 %. V roce 2004 to ale prostě ještě nevyšlo. Vizionářský pohled do světa zítřka zůstal bez ohlasu, jaký by si podle nás zasluhoval.

× odkaz na obrázek