Vikingové: Povíme, jakými skutečnými událostmi se tvůrci seriálu inspirovali

30. 11. 2018 Aleš 15 948×1152 světlý/tmavý vzhled

Seriál Vikingové 87 % se právě v těchto dnech vrací na televizní obrazovky s druhou polovinou páté série. Už před rokem jsme si na našem webu odpověděli na otázku, jak moc se shoduje s tím, co víme o skutečné historii. Dnes pak na toto téma volně navážeme a vysvětlíme si, jak to s některými událostmi ukázanými ve Vikinzích bylo doopravdy.

1) Vyplenění Lindisfarne (793)

Jednou z prvních velkých událostí vyobrazených v seriálu je útok hlavních hrdinů na klášter v Lindisfarne. Nic netušící mniši mají tu smůlu, že pohanským nájezdníkům padnou do oka, když Ragnar objeví cestu na britské ostrovy. Skutečnost byla ale trochu jiná.

Vikingové totiž k břehům Anglie dorazili například už roku 789, kdy se vylodili ve Wessexu a zavraždili královského úředníka, který je měl přivést ke dvoru. Útok na Lindisfarne se však zapsal do povědomí tehdejších lidí mnohem silněji, neboť směřoval na jedno z nejvýznamnějších center křesťanského náboženství v Northumbrii.

Vikingové jsou zpátky s 5. sérií. Nosili tetování a bojovali po boku štítonošek?

V Lindisfarne totiž býval kdysi biskupem svatý Cuthbert, patron celého království a jemu byl také zasvěcen kostel, který na místě stál. Dobová anglosaská kronika viděla v nájezdu projev těžkých časů, které údajně s předstihem oznámily už blesky, vichřice či ohniví draci, kteří se proháněli oblohou.

2) Obléhání Paříže (845 a 885)

Během třetí a čtvrté série vikingové dvakrát napadnou Paříž, které vládne císař Karel II.. Na obraně města se pak podílí i hrabě Odo a přestože se Paříž útoku obléhacími věžemi ubrání, díky Ragnarově lsti je později vypleněna. Ragnar se pak pokusí i o druhý útok, který ale selže vinou jeho bratra Rolla.

Seriál se v tomto případě zcela zjevně inspiroval dvěma skutečnými událostmi, ke kterým ale došlo s čtyřicetiletým rozestupem. První obléhání v roce 845 skutečně vedl muž, který bývá někdy ztotožňován s napůl mytickým Ragnarem Lothbrokem. K městu se vydal údajně se 120 loďmi a více než 5 000 muži.

Během obléhání se v táboře vikingů rozšířil mor, Frankové se přesto nedokázali ubránit. Nájezdníci vyrabovali jejich město a stáhli se teprve poté, co dostali tučné výkupné (údajně přes dvě a půl tuny stříbra). Vikingové se ale ještě několikrát vrátili pro další kořist, takže Frankové podobně jako v seriálu v roce 864 opevnili řeku – nikoli však řetězem, ale mosty.

Další velké obléhání pak přišlo v letech 885 až 886, kdy právě obranu města vedl hrabě Odo. Tentokrát už se Vikingům vedlo hůře a dobýt Paříž nedokázali, čímž historie jejich útoků na město skončila.

3) Dobytí Yorku (866)

Na skutečných událostech je založeno i dobytí Yorku, k němuž došlo v první polovině páté sezóny seriálu. V té době už se ale Ragnarovi synové vypořádali s králem Aellem, který popravil jejich otce. Ve skutečnosti Aelle v době pádu Yorku dosud žil a protože bylo město součástí jeho království Northumbrie, pokusil se jej získat zpět.

Harry Potter: Poznejte školu čar a kouzel v Ilvermorny, americkou verzi Bradavic

Nebyl ale úspěšný, padl a York zůstal ještě dlouhá léta pod kontrolou vikingů. Něco podobného se stalo i v seriálu, kdy se seveřanům podařilo odrazit spojené síly anglosaských velmožů.

5) Osídlení Islandu (868)

Floki se v seriálu po Ragnarově smrti vydal na plavbu, která jej zavedla na Island, neobydlenou zemi, která mu dala možnost začít znovu. S novými osadníky sice naneštěstí přišly staré nesváry. Možná vás ale překvapí, že je i tato dějová linka založena na skutečných událostech.

Flóki Vilgerðarson sice rozhodně nebyl prvním vikingem, který kdy na Islandu stanul, se seriálovou postavou jej ale pojí mnoho podobností – například nesnáze s místy poměrně nehostinnými podmínkami na ostrově. Přesto nakonec skutečný Flóki na Islandu žil až do své smrti.

4) Rollo vládne Normandii (911)

V seriálu je Rollo, pozdější vládce Normandie, Ragnarovým bratrem. Ve skutečnosti žil ale až o mnoho později a svou zemi nedostal od císaře Karla II., ale až od Karla III.. Stalo se tak krátce po obléhání Paříže mezi lety 885 a 886, které jsme už shrnuli výše.

Oba muži spolu uzavřeli smlouvu, která vikingům povolovala usadit se na území, kterému se pak podle seveřanů začalo říkat Normandie. Roku 912 se pak Rollo nechal pokřtít, zemřel ale údajně už opět jako pohan. Podobně jako v jeho seriálové verzi se v něm vikinská krev nejspíš nezapřela.

BONUS) Osídlení Grónska

A co nás možná ještě čeká? Pokud se seriál odváží skočit ještě o nějaké to desetiletí dopředu, třeba se dočkáme i výletu do Grónska. Prvními Evropany na ostrově pravděpodobně lidé Erika Rudého, který byl vypovězen z domovského Islandu. Jím založené osídlení přetrvalo až někdy do 15. století.

Hra o trůny: Ukážeme 7 skvělých scén, které se do seriálu nakonec nedostaly

Odborníci se dodnes přou, co přesně způsobilo zánik této původně vikinské kolonie. Nejčastěji se údajně domnívali, že se obyvatelé zkrátka nedokázali adaptovat na změnu klimatu. Ostrov totiž během staletí citelně ochladl. Lépe přizpůsobeni byli pak domácí Inuité, kteří se živili zejména lovem velryb a tuleňů.

Časopis Science ale v roce 2016 přinesl zprávu, že to nejspíš nebude tak jednoduché. Původem evropští obyvatelé Grónska se údajně také začali živit lovem a pěstovali též obchod s kontinentem, kterýý si velmi cenil například mrožoviny.

V 15. století ale na trh doráželo stále více mrožoviny z Ruska či slonoviny z Afriky, moře byla bouřlivější než v minulosti a zamrzání blokovalo námořní cesty a život osadníků se tak velmi zkomplikoval. Ale to už byl samozřejmě věk vikingů dávno minulostí.

× odkaz na obrázek