Ďáblův advokát: První Relikvie smrti jsou jedním z nejlepších filmů o Harrym Potterovi

31. 12. 2018 3 406×175 světlý/tmavý vzhled

V naší sérii o nedoceněných či neprávem kritizovaných filmech jsme zatím vždy hájili komerčně neúspěšné či často kritizované filmy, jako byl třeba Svět zítřka 68 % či Van Helsing 63 %. Dnes ale budeme chválit první Relikvie smrti 74 %, které fanoušci Harryho Pottera vesměs považují za poměrně dobrý film.

Chybí ale nadšení – na ČSFD si snímek drží solidní 74% skóre, které je nicméně i tak nejnižší ze všech osmi originálních potterovek. A my se domníváme, že jsou první Relikvie přímo skvělý film a dokonce se řadí k tomu nejlepšímu, co kouzelnická série kdy ukázala na plátnech. Pokusíme se vysvětlit, proč.

Harry Potter: I magie má svoje limity. Vysvětlíme, co všechno kouzla nedokáží

První Relikvie smrti působí úplně jiným dojmem, než všechny snímky, které jim předcházely. Působí i úplně jiným dojmem, než jejich druhá polovina. Neodehrávají se v Bradavicích. Učitelé a spolužáci ústředních postav absentují, nebo mají jen poměrně malé role. Harry, Ron a Hermiona se musí vůbec poprvé většinu času spoléhat jen sami na sebe.

A hned od začátku vidíme, že to opravdu nebudou mít jednoduché. Pochmurnou atmosférou je prodchnut už úvodní proslov nového ministra kouzel, ale jak moc se situace zhoršila, je nám jasné až ve chvíli, kdy už ani Dursleyovi nemají náladu k popichování Harryho a klidí se ze scény, zatímco Hermiona musí vymazat vzpomínky vlastním rodičům.

Scéna Harryho cesty do bezpečí začíná s humorem, ale dlouho jí to nevydrží. Film se z větší části zbavuje poklidnější části z knih před svatbou Billa a Fleur, což ještě přispívá k tísnivému pocitu, že je hrdinům nebezpečí v patách. Když trio v baru napadnou smrtijedi, připomíná kouzelnický souboj ze všeho nejvíc vražednou přestřelku.

Stejným způsobem je natočená i jedna z nejlepších akčních scén celé série, která navíc vůbec nebyla v knihách. Pronásledování ústředního tria lapky se obejde skoro úplně bez hudby. Stačí přerývavé dýchání, výkřiky a svištění kouzel, která drtí zasažené stromy na třísky.

Kouzelnické hůlky ve světě Harryho Pottera vypovídají o charakteru i moci svých vlastníků

Ještě větší nebezpečí než během boje ale cítíme v napínavých scénách, jichž má sedmý film snad nejvíc ze všech. Zmínit musíme výlet hrdinů na Ministerstvo kouzel či do Godrikova dolu a také okamžik, kdy je Hermiona málem objevena vůdcem lapků přes ochranné kouzlo.

Zmínit rozhodně musíme i práci s kamerou, výběr lokací, do nichž se hrdinové podívají během svého teleportačního kempování a především překrásně animovaný Příběh tří bratří, v němž je objasněn původ titulních relikvií smrti.

Nad scénou, v níž Harry a Hermiona tančí u písničky z rádia se fanoušci asi nikdy nepřestanou hádat, protože v knihách chybí a podle některých podkopává vztah mezi Hermionou a Ronem. Nám ale přišlo, že skvěle dokreslila atmosféru a do pochmurné části snímku po Ronově odchodu přirozeně zapadla.

A když už zmiňujeme fanoušky, právě ti si mohou ve filmu přijít na své. Příběh se totiž neobtěžuje s vysvětlováním a obsahuje celou řadu odkazů na předchozí díly, od návratu zatemňovače po poslední scény s Dobbym, které silně zasáhnou zvlášť knižní čtenáře.

Profesorka McGonagall to v životě neměla lehké. Vysvětlíme, proč se o ní v poslední době mluví

Závěr snímku vůbec končí na mimořádně vážné notě, v okamžiku Voldemortova téměř absolutního triumfu. Hrdinové byli v rychlém sledu zrazeni, Hermiona prošla mučením, Dobby za svou nesobeckou pomoc schytal vrhací nůž do hrudi a bezová hůlka padla do rukou Pána zla.

Díky tomu tak nakonec první část Relikvií smrti působí nejen jako nejpochmurnější díl příběhu, ale také jako ten nejodlišnější ode všech ostatních. Občas sice možná až moc natahuje a hrozí mu, že diváka vyčerpá, to samé se ale ve stejnou dobu děje samotným hlavním postavám.

Právě proto nám přijde škoda, že sedmý film skoro celou dobu své existence jen živoří ve stínu toho osmého, který příběh Harryho Pottera uzavřel. Máme zato, že až překvapivě dobře stojí na vlastních nohách a zaslouží si mnohem, mnohem více uznání, než kterého se mu dostává.

⟰ Napiš nám svůj názor do diskuze ⟰
Přidej svůj názor  (1 komentář)