Avengers: Pět důvodů, proč byla loňská Infinity War lepší než letošní Endgame

3. 12. 2019 8 434×879 světlý/tmavý vzhled

Blíží se konec roku a s ním i čas bilancovat. Od premiéry obrovské superhrdinské týmovky Avengers: Endgame 84 % uplynulo už skoro tři čtvrtě roku, během nichž se stihl film stihl stát tím nejvýdělečnějším v historii. Marvel zároveň úspěšně zakončil příběh, který vyprávěl uplynulých jedenáct let. I tak bychom se ale vůbec nedivili, kdyby fanoušci po letech stejně více vzpomínali na loňskou Infinity War  86 %.

1) Thanos

Tím hlavním důvodem je podle nás Thanos, který měl v Infinity War naprosto centrální roli. Film strávil dlouhou dobu prozkoumáváním jeho charakteru, vysvětlil padouchovu motivaci a životní filosofii a hlavně ukázal oběti, které musel Šílený titán přinést, aby shromáždil všechny Kameny nekonečna.

Marvel: Přehledně jsme shrnuli, jakých nových filmů a seriálů se v příštích letech dočkáme

Thanos byl zaslepený, krutý a tyranský, na druhou stranu ale i odhodlaný, trpělivý a schopný. Protivníkům, kteří se mu odvážili postavit přímo, prokazoval úctu. Nevraždil pro čiré potěšení, ale jen tehdy, když se cítil zrazen či když někdo musel zahynout pro údajné vyšší dobro.

Infinity War nám tak představila netradičního záporáka, který umí vyděsit, ale občas i inspirovat. Oponenta, který představuje pro zástupy našich oblíbených hrdinů důstojnou výzvu. Viděli jsme, jak přepral Hulka, smetl Avengers a porazil dokonce i tvrdohlavého Tonyho Starka.

Thanos z Endgame je ale mladší a agresivnější. Nechá se zaslepit emocemi a z touhy po pomstě hrozí Zemi úplným zničením. Na protivníky se dívá s pohrdáním, postrádá pokřivený smysl pro čest, který měla jeho vyzrálejší verze. A samozřejmě ani nedostal tolik prostoru, protože jsme ho potkali až zhruba v půlce filmu.

2) Osobní linky postav

Náš druhý bod už možná vyvolá nějaké kontroverze. V Endgame se totiž uzavřely hned dva ústřední charakterové oblouky celého propojeného univerza. Tony Stark padl, aby zachránil vesmír a také svou novou rodinu, zatímco se Steve Rogers naučil znovu žít. Jaký důstojnější konec by si oba hrdinové mohli přát?

Potíž je jednak v tom, že zvlášť Captainův závěr tak docela nejde dohromady s pravidly cestování časem, která byla vysvětlena několikrát napříč filmem. Především ale spousta příběhů z Endgame trošičku podváděla skrze pětiletý skok časem, k němuž od minula došlo.

Tvůrcům se sice podařilo prodat třeba vztah Tonyho s jeho dcerou Morgan, zato třeba přerod Hulka vysvětlený v restauraci mohl leckomu přijít trošku odbytý. Neviděli jsme Rocketa vyrovnávat se se smrtí Strážců Galaxie, neviděli jsme, jak Stark a Rogers postupně překonávali svůj spor z časů Občanské války 78 %.

Avengers: Doctor Strange musel prožít všech 14 000 605 špatných budoucností

V tom měla Infinity War výhodu, neboť stavěla přímo na základech starších filmů. Thor se vzpamatovával ze zničení Asgardu v Ragnaroku 82 %, Stark se snažil chránit Petera Parkera, který mu přirostl k srdci ve snímku Spider-Man: Homecoming 73 %. A třeba vztah Visiona a Scarlet Witch, který skončil brutálním Thanosovým zásahem v závěru, patřil mezi nejsilnější motivy celého snímku.

3) Finální bitva

Nechceme vůbec vypadat, že si stěžujeme na působivé zakončení Endgame s portály, z nichž se hrnou zástupy hrdinů a Captainem, který konečně zdvihl mocné kladivo Mjølnir. Na druhou stranu ale musíme přiznat, že nám v novějším z obou týmových filmů občas trochu vadilo, jak moc se akce točila okolo vyvražďování zástupů Thanosových digitálních poskoků.

V Infinity War jsme se totiž dočkali dvojitého finále. Wakandská armáda se snažila zastavit outridery, vedené zbývajícími členy Black Order, zatímco sám Thanos bojoval s Iron Manem, Doctorem Strangem a dalšími hrdiny mezi troskami Titanu. Dalo práci zabít třeba takovou Proximu Midnight či Corvuse Glaiva, kteří se v Endgame sotva dostali do záběru.

Navíc bylo v Infinity War lépe znát, jak bitva postupně graduje. Jakmile se Thanos za zvuku výhružného hudebního motivu dostal do Wakandy, nálada snímku zvážněla. Když naopak do Wakandy dorazil Thor, diváci často jásali úplně stejně, jako postavy na plátně. Captain Marvel se oproti tomu v Endgame tak silný nástup nepovedl, zejména proto, že jsme ji na rozdíl od Thora nesledovali napříč celým filmem.

A ještě poslední detail: tím, že Thanos v Endgame neměl k dispozici svou Infinity Gauntlet, zůstali jsme ochuzeni o všechny ty kreativní způsoby boje, k nimž se uchýlil ve starším filmu.

4) Tempo vyprávění

Tím se dostáváme k našemu čtvrtému bodu – Avengers byli letos hned od začátku ve výhodě. Thanose ve své realitě zabili, takže jim už nemohl křížit plány a napětí do snímku znovu proniklo, teprve když se Šílený titán vrátil v dějové lince War Machina a Nebuly. Ani potom jsme se ale nedočkali tak zběsilého boje o život, jakého jsme byli svědky loni.

Mrtvá filmová univerza: 5 sérií, které se neúspěšně snažily napodobit úspěch Marvelu

Další dějové linky totiž neměly s Thanosem nic společného. Výlet Captaina a Iron Mana za Teseraktem sice nabídl řadu zajímavých charakterových momentů, chudší ale už byl na napínavé scény. Atmosféra zhoustla až v samotném závěru, kdy Nebula z minulosti přivolala nepřátelskou armádu přímo nad základnu Avengers.

V Infinity War se oproti tomu tíživý pocit dostavil hned na začátku, když Thanos porazil Asgarďany a zabil Lokiho. Celý zbytek filmu se pak situace hrdinů zhoršovala a zhoršovala, protože ústřední postavy ztrácely jednotlivé Kameny nekonečna.

Smrti postav navíc v Infinity War působily víc definitivně, protože jsme ještě nevěděli, že Marvel plánuje nechat Lokiho vytvořit alternativní časovou linku a že se vrátí i Gamora, respektive její verze z nedávné minulosti.

5) Nepředvídatelnost

Pokud máte čas a náladu, přečtěte si náš článek z května minulého roku, v němž jsme hádali, jak budou Avengers letos pokračovat. Už tehdy bylo jasné, že Thanosovo lusknutí bude zvráceno, čeká nás cesta časem skrze kvantovou říši a podíváme se i do New Yorku v době, kdy na něj útočili mimozemšťané. Zmínili jsme i plán Doctora Strange.

Před premiérou Infinity War to ale bylo úplně jiné. Jen málokdo tušil, že by snímek mohl skončit vyhlazovacím lusknutím. Nevěděli jsme nic o Thanosově osobnosti, dokonce jsme ani přesně netušili, co vlastně padoucha pohání. A když takový Tony Stark schytal ránu do břicha, mnozí si skutečně mysleli, že tím jeho příběh končí.

Endgame se sice samozřejmě taky podařilo ututlat mnohá překvapení, ta se ale zpravidla přímo netýkala hlavní dějové linky snímku. I v tomto srovnání proto přinejmenším v našich očích vítězí Infinity War.

Závěrem

Nesouhlasíte s námi? Jsou pro vás důležité jiné faktory, které zase přejí letošnímu snímku? Nebo si myslíte, že jsme byli v nějaké oblasti trochu nespravedliví? I to nám můžete napsat do komentářů!

⟰ Napiš nám svůj názor do diskuze ⟰
Přidej svůj názor  (8 komentářů)