Gladiátor versus historie: Hlavní padouch byl ve skutečnosti ještě horší, vlčáci ještě neexistovali

4. 6. 2020 37 025×1256 světlý/tmavý vzhled

Od premiéry Gladiátora 88 % uplynula před pár týdny dvě desetiletí. Snímek však stále zůstává jedním z nejpopulárnějších filmových příběhů, které se inspirovaly historií starověké Římské říše. Událostí známých z písemných pramenů té doby se ale nedržel v mnoha případech zrovna věrně, jak si v dnešním článku vysvětlíme.

Marcus Aurelius

Foto: Bontonfilm

Mnohé nepřesnosti se týkají zejména císaře Marka Aurelia, zavražděného v úvodu filmu synem Commodem. Není například pravda, že by chtěl filosof na trůně obnovit v Římě republiku, jak se snímek snaží tvrdit modernímu, demokraticky smýšlejícímu divákovi. Podobně Marcus Aurelius nikdy nezakázal gladiátorské zápasy, které byly u veřejnosti mimořádně populární.

Chyby ve filmu. Kšiltovku si mezi skotské horaly neberte, gumové meče v bitvě taky nepomůžou

Commodus neměl žádný důvod otce vraždit, protože oba muži v době Aureliovy smrti vládli už tři roky společně. Už jen z toho si můžete odvodit, že na trůn nikdy neměl usednout fiktivní generál Maximus, hlavní hrdina příběhu. Císař pak zemřel z přirozených příčin na nějakou nemoc, kterou už s odstupem času nemůžeme přesně identifikovat.

Smrt padoucha

Foto: Bontonfilm

Commodus takové štěstí neměl. Skutečně rád bojoval v aréně, tam nicméně vždy přežil – kdo by si ostatně dovolil veřejně zranit nebo zabít vládce Říma? Osudnou se mu stala až banální koupel. Zprvu se jej jeho nepřátelé pokusili otrávit, Commodus ale jed vyzvracel. Nakonec tak císaře musel uškrtit atlet jménem Narcissus.

Nikdo pro něj příliš netruchlil. Commodus byl totiž ve skutečnosti nejspíš ještě mnohem horší člověk, než jak je zobrazen v Gladiátorovi. Megalomansky se prohlásil za bájného hrdinu Herkula, přejmenoval po sobě všechny měsíce v roce a dokonce i samotné město Řím. Do toho se samozřejmě věnoval tradičním císařským kratochvílím typu popravování skutečných i domnělých soků.

Efektní bitva

Foto: Bontonfilm

Římané sice disponovali katapulty a dalšími obléhacími stroji, podle všeho je ale používali (překvapivě) k dobývání měst. Boje se také jistě neúčastnil žádný německý ovčák. Toto plemeno psa bylo totiž vyšlechtěno až koncem devatenáctého století. Divocí Germáni nosí nesmyslné rohaté přilby a další fiktivní vybavení.

Gladiátor 2 měl bojovat ve Vietnamu: 5 sequelů, které naštěstí nikdy nevznikly

Ani výzbroj Římanů přitom neodpovídá historické skutečnosti. Tehdejší jízda nepoužívala třmeny a pěší legionáři vedle meče a štítu nesli vrhací oštěpy. Ty se po zásahu ohýbaly a táhly štíty nepřátel dolů, čímž jim výrazně znesnadňovaly obranu.

Gladiátorské zápasy vypadaly jinak

Foto: Bontonfilm

Historik Andrew E. Larsen zase na svém blogu upozornil, že výzbroj Maxima v aréně neodpovídá žádnému reálnému předobrazu. Existovalo totiž několik typů gladiátorů, kteří se velmi lišili svým vybavením. Někteří používali například sítě a trojzubce, zatímco jiní nesli velký štít a meč. Fanoušci krvavých zápasů prý vedli diskuze o tom, jaký druh gladiátora je nejúčinnější proti jinému druhu, podobně jako v některých moderních sportech.

Gladiátoři také prý nikdy nebojovali proti divoké zvěři – takový účastník zápasů se nazýval bestiarius. Gladiátor stál v hierarchii arény výš a jeho výcvik stál nemalé peníze, zahazovat se se zvířaty by bylo pod jeho úroveň. Proto také gladiátoři neumírali po každém prohraném zápase. Většinou se mohli prostě vzdát.

Další nepřesnosti

Foto: Bontonfilm

Ve filmu několikrát zazní moderní jazyky, které v době císařského Říma ještě nestihly vzniknout. Germánský válečník třeba uráží nepřátele slovy: „Ihr seid verfluchte hunde!“, tedy v moderní němčině. Podobně zazní místo latiny italština.

Filmy vás klamou, historie vrací úder! Meče nezvoní, když je tasíte a klapot kopyt dělají kokosy

⟰ Napiš nám svůj názor do diskuze ⟰
Přidej svůj názor  (12 komentářů)